Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Traumatický pneumotorax je pneumotorax, který je způsoben poraněním hrudníku, např. při autonehodách, v důsledku bodných ran apod. Viz také trauma, pneumotorax.

Traumatické poranění mozku neboli TBI (zkratka pochází z anglického názvu traumatic brain injury) je náhlé zranění, které způsobí poškození mozku. Může k němu dojít při náhlém a prudkém úderu do hlavy (uzavřené poranění) nebo při proražení lebky ostrým předmětem, který pronikne až do mozku (penetrující poranění). Příznaky TBI mohou být mírné, střední nebo závažné – v závislosti na tom, do jaké míry byl mozek poraněn: Mírná forma TBI – člověk buď může zůstat při vědomí, nebo ztrácí vědomí na několik sekund či minut. Mezi další příznaky se řadí bolest hlavy, zmatenost, závratě, točení hlavy, rozmazané vidění, zvonění v uších, pachuť v ústech, únava, letargie, změny chování či nálady, potíže s pamětí, soustředěním, pozorností nebo myšlením. Střední nebo těžká forma TBI – člověk může vykazovat výše uvedené příznaky, ale navíc může trpět zhoršující se nebo neustávající bolestí hlavy, opakovaným zvracením nebo nevolností, křečemi, nadměrnou spavostí, rozšířením jedné či obou zornic, špatně srozumitelnou řečí, slabostí či necitlivostí končetin, ztrátou koordinace, přetrvávající zmateností apod. Mírnou formou TBI je otřes mozku. Naopak těžká forma TBI může vést k závažným tělesným a duševním příznakům, kómatu, a může skončit i úmrtím. Viz také trauma, mozek.

Pneumotorax znamená nahromadění vzduchu (popř. jiného plynu) v pleurální dutině a následné smrštění (kolaps) plíce. Pneumotorax je život ohrožující stav, neboť postiženému se výrazně hůře dýchá a v krajním případě se může i udusit. Lékaři rozlišují různé formy pneumotoraxu. Viz také pneumo(n)- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz pneumotorax.

Sekundární spontánní pneumotorax je spontánní pneumotorax, který vzniká v důsledku již existujícího plicního onemocnění (např. CHOPN, plicní emfyzém, cystická fibróza). Viz také pneumotorax, spontánní pneumotorax, primární spontánní pneumotorax.

Spontánní pneumotorax je pneumotorax, který vzniká bez působení jakékoli zevní mechanické příčiny. Rozlišujeme dvě hlavní formy spontánního pneumotoraxu: primární a sekundární. Viz také spontánní, pneumotorax, primární spontánní pneumotorax, sekundární spontánní pneumotorax.

Primární spontánní pneumotorax je spontánní pneumotorax, který nemá žádnou identifikovatelnou příčinu a vyskytuje se u jedinců, jejichž plíce byly až dosud zdravé. Za rizikový faktor pro vznik tohoto typu pneumotoraxu je považováno kouření. Bylo také zjištěno, že tato forma pneumotoraxu se může častěji vyskytovat u blízkých příbuzných, což svědčí pro genetickou predispozici. Postiženi bývají zejména vysocí, štíhlí muži. Viz také pneumotorax, spontánní pneumotorax, sekundární spontánní pneumotorax.

Iatrogenní pneumotorax je pneumotorax, který vzniká jako komplikace lékařského zákroku, např. v důsledku punkce, ať již prováděné za diagnostickým nebo terapeutickým účelem. Viz také iatrogenní, pneumotorax.

Tenzní pneumotorax je forma pneumotorax, při níž vzduch, který se dostane do pleurální dutiny, nemůže uniknout (podobně jako je tomu u ventilku se zpětnou záklopkou). S každým nádechem se tak v pleurální dutině hromadí více vzduchu, což vede ke kolapsu (jedné strany) plic. Vysoký tlak vzniklý následkem tohoto typu pneumotoraxu utlačuje plíce, srdce a velké krevní cévy. Tento typ pneumotoraxu představuje akutní ohrožení života (může vést k oběhovému selhání) a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc! Viz také pneumotorax.